Praha Prague Praga Prag

The Horologe

Orloj

Astronomische Uhr


Kde hledat orloj?
50,087°  s. š.;  14,421°  v. d.
 


Orloj [lat. horologium], veřejné monumentální hodiny umístěné většinou na věžích radnice nebo uvnitř katedrál, udávající též astronomický čas a další důležité údaje; obvykle s bohatou uměleckou výzdobou.

Čas na Staroměstském orloji se řídí časem místního poledníku (50,087°  s. š.; 14,421°  v. d.). Nastavený čas však odpovídá 15. stupni východní délky (středoevropský čas; UT+1), tedy proti lokálnímu času se předchází o 2,3 minuty.

Staroměstský orloj svým vznikem spadá do doby prostoupené chiliastickými myšlenkami (1). Charismatičtí kazatelé barvitě líčí zjevení blížícího se konce tohoto věku, doprovázené úděsnými katastrofami (2) a věští nadcházející příchod tisíciletého Božího království. Někteří vykladatelé Apokalypsy, v níž je ve velkolepých obrazech vylíčena budoucnost církve, se vší určitostí věští podrobnosti o místě a čase konání konce světa, jako by o tom byli od Boha zevrubně informováni, jiní takové podrobnosti neznají, ale snaží se je vypátrat.

────────
(1) Chiliasmus - (z řeckého chílioi = tisíc) je víra v budoucí tisíciletou říši Boží na zemi, v níž věřící budou pod vládou Mesiáše žít v dokonalé pozemské blaženosti.
(2) Pro zábavní průmysl je to dnes veskrze výnosné podnikání.
────────

Není divu. Pandemie moru (3) v letech 1347 – 8 vylidnila rozsáhlé oblasti celého Středomoří vč. západní Evropy. Nebylo nikoho, kdo by pohřbil zemřelé (o recyklaci se musela postarat divá zvěř). Ti, kteří měli to štěstí, že toto neštěstí přežili, nestali se šťastnými – žili polozvířecím způsobem v otevřené přírodě, neboť dočasně ustal veškerý život ve všech souvislostmi a důsledcích. Pod hrozbou smrti se jedni snaží užít si slastí života do pohledního okamžiku, jiní ji spojují s očekáváním konce světa.
Stoletá válka a papežské schizma jsou uprostřed svých dějství. Papež – ani člověk, ani bůh. Náboženská víra je předmětem skvělého byznysu (odpustky (4), nepotizmus, prodávání duchovních beneficií, provizí, annátů aj.).

────────
(3) Mor byl údajně zavlečen do Evropy janovskými námořníky, kteří se jím nakazili při kontaktu s Tatary, kteří při obléhání Feodosie na jihovýchodním Krymu provedli prvé známé nasazení biologické zbraně – katapulty přes hradby vrhali těla obětí moru.
Epidemie se dostala až do jihoanglických přístavů. České země zůstaly těchto hrůz ušetřeny. O dvacet let později vypukla nová epidemie, postihující zejména děti. O dalších cca 5 let přichází další epidemie. Mor v roce 1380 udeřil v Čechách a zejména v Praze plnou silou.
(4) Tehdy uspokojovaly touhu po spáse duše odpustky, dnes ukájejí hlad po štěstí loterie.
────────

Spása vlastní duše stojí v popředí jejich zájmu, je smíšena s neurčitými obavami z nového příchodu Krista a Posledního soudu, hrůzu nahání představa pekla a strach z věčného zatracení. Aby na takovou událost byli lépe připraveni (nebo ji nezmeškali), snažili se nějak okamžik Posledního soudu zjistit. Z těchto pohnutek vyvěral zájem o určování času. Vlastní měření času jako takové bylo vedlejší.

Díla vrcholné gotiky zpravidla obsahují čtyři významy:

základní

ztvárnění určitého srozumitelného jevu,

morální

odkazující k hlavním zásadám křesťanského chápání života

jinotajný

alegorický, metaforický,

teleologický

(z řec. telos – cíl, účel) vypovídající o tom, jak se námět díla i zpracování samo podílejí na plánu Boží prozřetelnosti.

 

 

Středověcí myslitelé pokládali (na rozdíl od nás) základní význam za nejnižší, zatímco teleologický za nejdůležitější a současně nejvyšší.

 

Z tohoto zorného úhlu je třeba pražský orloj posuzovat.

 

Procesí apoštolů  Každou celou hodinu, přesněji jednu minutu před jejím naplněním (je-li orloj správně seřízen), se začne odehrávat bezkonkurenční představení – procesí apoštolů – symbolizující nový příchod Krista a Poslední soud:

otevřou se obě modrá okénka (a), jimiž

po dvojicích procházejí figury apoštolů (b),

Smrtka (c)

v levé ruce držící osudí sklopí do svislé polohy (osa rotace), neboť v okamžicích Posledního soudu nemůže fungovat lidský osud,

pravicí tahá za zvonec - umíráček, jímž naznačuje, že tato hodina může být poslední hodinou pro kohokoliv z nás,

hlavou pokyvuje, aby dodala odvahy váhajícím (doposud nikdo ze života nevyváznul živ),

Lakomec s měšcem (d) kýváním hole odhání nebezpečí od svého majetku, který si ale stejně s sebou do hrobu nevezme. Smrka na jeho pokus o úplatek nereaguje.

Marnivec (e) kýve zrcadlem, neuvědomujíce si, že jeho tělo se v prach obrátí,

za zády Smrtky pózuje Turek s loutnou (f) v připomínku na po staletí se opakující nájezdy Turků do střední Evropy, zpravidla provázené nevýslovnou krutostí. Jen nemnoho scházelo a dnes bychom náleželi do sféry islámu .

Za poslední dvojicí apoštolů se po jedné minutě zavírají okénka, osudí klesá do vodorovné polohy – doprovázeno kokrháním Petrova kohouta.

Rozhostí se ticho a shromážděným divákům (kterých v sezoně bývá několik set) ještě několik vteřin trvá, než si uvědomí, že přestavení Posledního soudu již skončilo. Napětí se uvolní, na tvářích všech, dětí i dospělých, domácích i cizinců (vč. příslušníků cizích kultur) se rozhostí úsměv. Je-li mezi diváky dostatek temperamentních osobností, je defilé apoštolů zakončeno spontánním aplausem, v němž zanikají údery věžních hodin, odbíjejících celou hodinu.

 

Co všechno pražský orloj ukazuje?
I když  ukazování času není první úkol orloje, pražský orloj stále ukazuje 4 různé časy:

1)

náš dnešní, tj. 2 x 12 hodin během dne počítaných od půlnoci do poledne a od poledne do půlnoci (na orloji vyjádřeno římskými číslicemi na astrolábu. Ciferníku se proto říká půlorloj (též orloj půlený nebo-li poloviční). Římské číslice leží uvnitř obvodu obratníku Raka. Polední dvanáctka stojí nejvýše v jasně modrém poli, půlnoční dvanáctka zcela dole v nejtmavší části astrolábu. Den začíná o půlnoci. Ukazatelem času je pozlacená ruka (). Hodině se říkalo německá, přičemž se muselo přidávat zpřesnění "dopolední" anebo "odpolední". Všechny hodiny v průběhu roku mají shodnou délku. Tímto časem doplnil orloj Jan Táborský,  univerzitní mistr (profesor), při rekonstrukci 1552 - 1560.
 

2)

Pozlacená ruka přesahuje přes římské číslice i přes zlacenou kružnici obratníku Raka a sahá až na zcela vnější ciferník. Tu je v tmavě šedomodrém mezikruží vyneseno arabskými číslicemi 24 hodin. Den začíná západem slunce. Ciferníku se říká čtařiadvacetník nebo též (zejména v 16. a 17. stol.) orloj celý. Hodině se říkávalo staročeská (též italská, babylonská).
Po této rafii v průběhu roku klouže zlacené Slunce, a tato rafie otáčením kolem středu ciferníku ukazuje zdánlivý denní pohyb Slunce kolem zeměkoule. Říká se jí rafie sluneční. Dnes je seřízena podle středního slunečního času (UT+1).
Kolem středu astronomického ciferníku orloje se otáčí rovněž mezikruží zvířetníku () s dvanácti grafickými symboly ekliptikálních znamení. Má svůj vlastní samostatný pohyb odlišný od pohybu sluneční rafie. Zvířetník (ekliptika) reprezentuje hvězdné nebe, jeho pohyb musí odpovídat zdánlivému otáčení oblohy kolem Země. Čas podle hvězd se nazývá hvězdný. Ročně provede jeden kmit.

Podle úmluvy astronomů s počátkem v okamžiku průchodu Slunce jarním bodem (tj. na ekliptice vstupuje do znamení Berana) - tím okamžikem začíná astronomické jaro ().

Ukazatelem je zlacená šesticípá hvězda. Odečítat je třeba na půleném orloji (ciferníku s římskými číslicemi). Protože hvězdný den začíná při svrchním průchodu jarního bodu poledníkem, odečítáme hvězdný čas přímo podle římských číslic  v pravé polovině půlorloje; od půlnoci v levé polovině ciferníku musíme připočítat 12 hodin, abychom v nejvyšším bodě ciferníku měli hodnotu 24 ().
Zvířetník oběhne celý ciferník jednou zas hvězdný den, tedy za 24 hvězdných hodin, tj . 23 h 56 m 4 s středního slunečního času. Zvířetník se po ciferníku pohybuje rychleji než sluneční rafie. Ekliptika dohoní sluneční rafii právě za jeden rok.
Sluneční rafie na ekliptice vyznačuje roční běh Slunce. Polohu Slunce na ekliptice udává pozlacené plechové sluníčko. Protože zlacené sluníčko musí neustále setrvávat na obvodu ekliptiky, v zimě se přiblíží ke středu ciferníku, v létě se dotkne jeho okraje.
Mezikruží ekliptiky je rozděleno dílky po 5 stupních, dle nichž lze docela přesně určit polohu Slunce na ekliptice (a tedy i datum).
 

3)

Měsíční rafie unáší Měsíc po ekliptice; na totéž místo ekliptiky se vrátí po 27 a 1/3 dne (siderický měsíc). Ukazuje znamení, v němž se Měsíc nachází, a fázi Měsíce. Kryje-li se poloha Měsíce se Sluncem (konjunkce), nastává nov; nachází-li se Měsíc na Slunci protilehlé straně (opozice), je úplněk.
Koule reprezentující Měsíc je z jedné poloviny černá, z druhé stříbřitá. Otáčí se kolem podélné osy rafie jednou za 29 a 1/2 dne (synodický měsíc).
 

Sluneční a měsíční rafie jsou přes střed otáčení prodlouženy na druhou stranu a zakončeny ukazatelem ve tvaru "T". Toto prodloužení slouží nejen jako protizávaží (proti jednostrannému namáhání osy), ale i k přesnějšímu odečítání (např. stanovení úplňku).

Tyto tři ukazatele svým pohybem postačují k tomu, aby plynule vyznačovaly vzájemné postavení Slunce, Měsíce a ekliptiky, a tak ukazovaly střední sluneční, staročeský a hvězdný čas, navíc měsíční fázi. Tolik zvládnou i jiné orloje bez astrolábu.
Z desky astrolábu byl zatím zmíněn pouze půlorloj s římskými číslicemi.

Krátká histrorie  Mikuláš z Kadaně, královský hodinář, sestrojil kolem roku 1410 orloj dle projektu Ondřeje Ondřejů, zvaného Šindel, univerzitního mistra, astronoma a lékaře na dvoře krále Václava IV.
V roce
1490 orloj upraven mistrem Hanušem.
V letech
1552 až 1560 Jan Táborský, univerzitní mistr, orloj rekonstruoval a zdokonalil. Od té doby orloj pouze opravován, aniž by doznal podstatnější změny.
V roce
1866 lihýř odstraněn a nahrazen chronometrem postaveným skvělým hodinářem Romualdem Božkem (druhým synem Josefa Božka).
V posledních dnech války
1945, kdy německý wehrmacht z Letné ostřeloval město, Staroměstská radnice vyhořela, při jejímž požáru orloj těžce poškozen. Po válce se radní obrátili na renomovanou hodinářskou firmu Hainz o stanovisko, co s orlojem. Ta navrhla těžce poškozený mechanizmus vyhodit a vybavit orloj moderním strojem. Jeden pracovník této firmy bez ohledu na stanovisko jejího vedení o své vůli orloj demontoval, opravil a restauroval. Tím tuto unikátní památku zachránil pro budoucí generace. Při metalografických analýzách bylo mj. zjištěno, že orloj pochází z roku 1410 a že jedna jeho část je ještě starší.

────────
Čas ve filozofickém smyslu je kategorií, zavedenou na základě praktických zkušeností s následností dějů. Jeho podstatu neznáme, dnes však víme, že je vzájemně svázán s existencí hmoty a prostoru.
Dle našich představ plyne čas lineárně od minulosti do budoucnosti. 
Až do moderní doby člověk chápal tok času cyklicky (např. střídání ročních období).

Popis orloje

Vnitřní orloj  sestává z několika strojů, které uvádějí do pohybu jednotlivé jeho agregáty (sféra, zvonění, chod apoštolů).

Vnější orloj
  
Schema orloje  Schema orloje
  Apoštolové  Apoštolové
  Projekce  Projekce
  Zvížetník  Zvířetník
  Galerie  Galerie
 

Pásmový čas S rozvojem železnic v polovině 19. stol. a zejména s užíváním telegrafu nastala potřeba sjednocení času. Např. seřídil-li si cestující při odjezdu z Vídně své hodinky dle tamějšího místního času, pak při příjezdu do Prahy se mu předcházely o téměř 11 minut proti lokálnímu času Prahy. Rozdíl v zeměpisných délkách Vídně a Prahy je 1,96°, čemuž odpovídá 10,8 minuty. Ke kompenzaci takových "nesrovnalostí" byl zaveden tzv. pásmový čas.
Letní čas Pokud by měl Staroměstský orloj opravdu ukazovat tzv. středoevropský letní čas, pak by orloj ve skutečnosti ukazoval místní čas místa v krajině 9 km východně od obce Chodorkov (mezi Žitomirem a Kyjevem). Podle orloje by mělo být slunce již pod obzorem, avšak Týnský chrám by byl ještě zalit paprsky zapadajícího slunce.

Co orloj doopravdy ukazuje?
 

» MEMENTO MORI «

Pomni na smrt !

 

Lit.:

Michal Triml: Der Altstädter Ring, OSWALD-Verlag, 1991 ISBN 80-900636-8-3

Zdeněk Horský: Pražský orloj, Panorama, 1988

kolektiv autorů: Malá československá encyklopedie, ACADEMIA Praha, 1986

Z. Šíma: soukromé sdělení

O. Hlad, J Pavlousek: Přehled astronomie, SNTL Praha, 1984


mail to: jan.zavodsky@seznam.cz
čítač
 

english
english

deutsch
deutsch