Praha Prague Praga Prag

The Horologe

Orloj

Astronomische Uhr


Kde hledat orloj?
50,087  s. .;  14,421  v. d.
 


Orloj [lat. horologium], veejn monumentln hodiny umstn vtinou na vch radnice nebo uvnit katedrl, udvajc t astronomick as a dal dleit daje; obvykle s bohatou umleckou vzdobou.

as na Staromstskm orloji se d asem mstnho polednku (50,087  s. .; 14,421  v. d.). Nastaven as vak odpovd 15. stupni vchodn dlky (stedoevropsk as; UT+1), tedy proti loklnmu asu se pedchz o 2,3 minuty.

Staromstsk orloj svm vznikem spad do doby prostoupen chiliastickmi mylenkami (1). Charismatit kazatel barvit l zjeven blcho se konce tohoto vku, doprovzen dsnmi katastrofami (2) a vt nadchzejc pchod tisciletho Boho krlovstv. Nkte vykladatel Apokalypsy, v n je ve velkolepch obrazech vylena budoucnost crkve, se v uritost vt podrobnosti o mst a ase konn konce svta, jako by o tom byli od Boha zevrubn informovni, jin takov podrobnosti neznaj, ale sna se je vyptrat.

────────
(1) Chiliasmus - (z eckho chlioi = tisc) je vra v budouc tisciletou i Bo na zemi, v n vc budou pod vldou Mesie t v dokonal pozemsk blaenosti.
(2) Pro zbavn prmysl je to dnes veskrze vnosn podnikn.
────────

Nen divu. Pandemie moru (3) v letech 1347 – 8 vylidnila rozshl oblasti celho Stedomo v. zpadn Evropy. Nebylo nikoho, kdo by pohbil zemel (o recyklaci se musela postarat div zv). Ti, kte mli to tst, e toto netst peili, nestali se astnmi – ili polozvecm zpsobem v oteven prod, nebo doasn ustal veker ivot ve vech souvislostmi a dsledcch. Pod hrozbou smrti se jedni sna ut si slast ivota do pohlednho okamiku, jin ji spojuj s oekvnm konce svta.
Stolet vlka a papesk schizma jsou uprosted svch djstv. Pape – ani lovk, ani bh. Nboensk vra je pedmtem skvlho byznysu (odpustky (4), nepotizmus, prodvn duchovnch benefici, proviz, annt aj.).

────────
(3) Mor byl dajn zavleen do Evropy janovskmi nmonky, kte se jm nakazili pi kontaktu s Tatary, kte pi oblhn Feodosie na jihovchodnm Krymu provedli prv znm nasazen biologick zbran – katapulty pes hradby vrhali tla obt moru.
Epidemie se dostala a do jihoanglickch pstav. esk zem zstaly tchto hrz ueteny. O dvacet let pozdji vypukla nov epidemie, postihujc zejmna dti. O dalch cca 5 let pichz dal epidemie. Mor v roce 1380 udeil v echch a zejmna v Praze plnou silou.
(4) Tehdy uspokojovaly touhu po spse due odpustky, dnes ukjej hlad po tst loterie.
────────

Spsa vlastn due stoj v poped jejich zjmu, je smena s neuritmi obavami z novho pchodu Krista a Poslednho soudu, hrzu nahn pedstava pekla a strach z vnho zatracen. Aby na takovou udlost byli lpe pipraveni (nebo ji nezmekali), snaili se njak okamik Poslednho soudu zjistit. Z tchto pohnutek vyvral zjem o urovn asu. Vlastn men asu jako takov bylo vedlej.

Dla vrcholn gotiky zpravidla obsahuj tyi vznamy:

zkladn

ztvrnn uritho srozumitelnho jevu,

morln

odkazujc k hlavnm zsadm kesanskho chpn ivota

jinotajn

alegorick, metaforick,

teleologick

(z ec. telos – cl, el) vypovdajc o tom, jak se nmt dla i zpracovn samo podlej na plnu Bo prozetelnosti.

 

 

Stedovc myslitel pokldali (na rozdl od ns) zkladn vznam za nejni, zatmco teleologick za nejdleitj a souasn nejvy.

 

Z tohoto zornho hlu je teba prask orloj posuzovat.

 

Proces apotol  Kadou celou hodinu, pesnji jednu minutu ped jejm naplnnm (je-li orloj sprvn sezen), se zane odehrvat bezkonkurenn pedstaven – proces apotol – symbolizujc nov pchod Krista a Posledn soud:

otevou se ob modr oknka (a), jimi

po dvojicch prochzej figury apotol (b),

Smrtka (c)

v lev ruce drc osud sklop do svisl polohy (osa rotace), nebo v okamicch Poslednho soudu neme fungovat lidsk osud,

pravic tah za zvonec - umrek, jm naznauje, e tato hodina me bt posledn hodinou pro kohokoliv z ns,

hlavou pokyvuje, aby dodala odvahy vhajcm (doposud nikdo ze ivota nevyvznul iv),

Lakomec s mcem (d) kvnm hole odhn nebezpe od svho majetku, kter si ale stejn s sebou do hrobu nevezme. Smrka na jeho pokus o platek nereaguje.

Marnivec (e) kve zrcadlem, neuvdomujce si, e jeho tlo se v prach obrt,

za zdy Smrtky pzuje Turek s loutnou (f) v pipomnku na po stalet se opakujc njezdy Turk do stedn Evropy, zpravidla provzen nevslovnou krutost. Jen nemnoho schzelo a dnes bychom nleeli do sfry islmu .

Za posledn dvojic apotol se po jedn minut zavraj oknka, osud kles do vodorovn polohy – doprovzeno kokrhnm Petrova kohouta.

Rozhost se ticho a shromdnm divkm (kterch v sezon bv nkolik set) jet nkolik vtein trv, ne si uvdom, e pestaven Poslednho soudu ji skonilo. Napt se uvoln, na tvch vech, dt i dosplch, domcch i cizinc (v. pslunk cizch kultur) se rozhost smv. Je-li mezi divky dostatek temperamentnch osobnost, je defil apotol zakoneno spontnnm aplausem, v nm zanikaj dery vnch hodin, odbjejcch celou hodinu.

 

Co vechno prask orloj ukazuje?
I kdy  ukazovn asu nen prvn kol orloje, prask orloj stle ukazuje 4 rzn asy:

1)

n dnen, tj. 2 x 12 hodin bhem dne potanch od plnoci do poledne a od poledne do plnoci (na orloji vyjdeno mskmi slicemi na astrolbu. Cifernku se proto k plorloj (t orloj plen nebo-li polovin). msk slice le uvnit obvodu obratnku Raka. Poledn dvanctka stoj nejve v jasn modrm poli, plnon dvanctka zcela dole v nejtmav sti astrolbu. Den zan o plnoci. Ukazatelem asu je pozlacen ruka (). Hodin se kalo nmeck, piem se muselo pidvat zpesnn "dopoledn" anebo "odpoledn". Vechny hodiny v prbhu roku maj shodnou dlku. Tmto asem doplnil orloj Jan Tborsk,  univerzitn mistr (profesor), pi rekonstrukci 1552 - 1560.
 

2)

Pozlacen ruka pesahuje pes msk slice i pes zlacenou krunici obratnku Raka a sah a na zcela vnj cifernk. Tu je v tmav edomodrm mezikru vyneseno arabskmi slicemi 24 hodin. Den zan zpadem slunce. Cifernku se k taiadvacetnk nebo t (zejmna v 16. a 17. stol.) orloj cel. Hodin se kvalo staroesk (t italsk, babylonsk).
Po tto rafii v prbhu roku kloue zlacen Slunce, a tato rafie otenm kolem stedu cifernku ukazuje zdnliv denn pohyb Slunce kolem zemkoule. k se j rafie slunen. Dnes je sezena podle stednho slunenho asu (UT+1).
Kolem stedu astronomickho cifernku orloje se ot rovn mezikru zvetnku () s dvancti grafickmi symboly ekliptiklnch znamen. M svj vlastn samostatn pohyb odlin od pohybu slunen rafie. Zvetnk (ekliptika) reprezentuje hvzdn nebe, jeho pohyb mus odpovdat zdnlivmu oten oblohy kolem Zem. as podle hvzd se nazv hvzdn. Ron provede jeden kmit.

Podle mluvy astronom s potkem v okamiku prchodu Slunce jarnm bodem (tj. na ekliptice vstupuje do znamen Berana) - tm okamikem zan astronomick jaro ().

Ukazatelem je zlacen esticp hvzda. Odetat je teba na plenm orloji (cifernku s mskmi slicemi). Protoe hvzdn den zan pi svrchnm prchodu jarnho bodu polednkem, odetme hvzdn as pmo podle mskch slic  v prav polovin plorloje; od plnoci v lev polovin cifernku musme pipotat 12 hodin, abychom v nejvym bod cifernku mli hodnotu 24 ().
Zvetnk obhne cel cifernk jednou zas hvzdn den, tedy za 24 hvzdnch hodin, tj . 23 h 56 m 4 s stednho slunenho asu. Zvetnk se po cifernku pohybuje rychleji ne slunen rafie. Ekliptika dohon slunen rafii prv za jeden rok.
Slunen rafie na ekliptice vyznauje ron bh Slunce. Polohu Slunce na ekliptice udv pozlacen plechov slunko. Protoe zlacen slunko mus neustle setrvvat na obvodu ekliptiky, v zim se pibl ke stedu cifernku, v lt se dotkne jeho okraje.
Mezikru ekliptiky je rozdleno dlky po 5 stupnch, dle nich lze docela pesn urit polohu Slunce na ekliptice (a tedy i datum).
 

3)

Msn rafie un Msc po ekliptice; na tot msto ekliptiky se vrt po 27 a 1/3 dne (siderick msc). Ukazuje znamen, v nm se Msc nachz, a fzi Msce. Kryje-li se poloha Msce se Sluncem (konjunkce), nastv nov; nachz-li se Msc na Slunci protilehl stran (opozice), je plnk.
Koule reprezentujc Msc je z jedn poloviny ern, z druh stbit. Ot se kolem podln osy rafie jednou za 29 a 1/2 dne (synodick msc).
 

Slunen a msn rafie jsou pes sted oten prodloueny na druhou stranu a zakoneny ukazatelem ve tvaru "T". Toto prodlouen slou nejen jako protizva (proti jednostrannmu namhn osy), ale i k pesnjmu odetn (nap. stanoven plku).

Tyto ti ukazatele svm pohybem postauj k tomu, aby plynule vyznaovaly vzjemn postaven Slunce, Msce a ekliptiky, a tak ukazovaly stedn slunen, staroesk a hvzdn as, navc msn fzi. Tolik zvldnou i jin orloje bez astrolbu.
Z desky astrolbu byl zatm zmnn pouze plorloj s mskmi slicemi.

Krtk histrorie  Mikul z Kadan, krlovsk hodin, sestrojil kolem roku 1410 orloj dle projektu Ondeje Ondej, zvanho indel, univerzitnho mistra, astronoma a lkae na dvoe krle Vclava IV.
V roce
1490 orloj upraven mistrem Hanuem.
V letech
1552 a 1560 Jan Tborsk, univerzitn mistr, orloj rekonstruoval a zdokonalil. Od t doby orloj pouze opravovn, ani by doznal podstatnj zmny.
V roce
1866 lih odstrann a nahrazen chronometrem postavenm skvlm hodinem Romualdem Bokem (druhm synem Josefa Boka).
V poslednch dnech vlky
1945, kdy nmeck wehrmacht z Letn osteloval msto, Staromstsk radnice vyhoela, pi jejm poru orloj tce pokozen. Po vlce se radn obrtili na renomovanou hodinskou firmu Hainz o stanovisko, co s orlojem. Ta navrhla tce pokozen mechanizmus vyhodit a vybavit orloj modernm strojem. Jeden pracovnk tto firmy bez ohledu na stanovisko jejho veden o sv vli orloj demontoval, opravil a restauroval. Tm tuto uniktn pamtku zachrnil pro budouc generace. Pi metalografickch analzch bylo mj. zjitno, e orloj pochz z roku 1410 a e jedna jeho st je jet star.

────────
as ve filozofickm smyslu je kategori, zavedenou na zklad praktickch zkuenost s nslednost dj. Jeho podstatu neznme, dnes vak vme, e je vzjemn svzn s existenc hmoty a prostoru.
Dle naich pedstav plyne as linern od minulosti do budoucnosti. 
A do modern doby lovk chpal tok asu cyklicky (nap. stdn ronch obdob).

Popis orloje

Vnitn orloj  sestv z nkolika stroj, kter uvdj do pohybu jednotliv jeho agregty (sfra, zvonn, chod apotol).

Vnj orloj
  
Schema orloje  Schema orloje
  Apotolov  Apotolov
  Projekce  Projekce
  Zvetnk  Zvetnk
  Galerie  Galerie
 

Psmov as S rozvojem eleznic v polovin 19. stol. a zejmna s uvnm telegrafu nastala poteba sjednocen asu. Nap. sedil-li si cestujc pi odjezdu z Vdn sv hodinky dle tamjho mstnho asu, pak pi pjezdu do Prahy se mu pedchzely o tm 11 minut proti loklnmu asu Prahy. Rozdl v zempisnch dlkch Vdn a Prahy je 1,96, emu odpovd 10,8 minuty. Ke kompenzaci takovch "nesrovnalost" byl zaveden tzv. psmov as.
Letn as Pokud by ml Staromstsk orloj opravdu ukazovat tzv. stedoevropsk letn as, pak by orloj ve skutenosti ukazoval mstn as msta v krajin 9 km vchodn od obce Chodorkov (mezi itomirem a Kyjevem). Podle orloje by mlo bt slunce ji pod obzorem, avak Tnsk chrm by byl jet zalit paprsky zapadajcho slunce.

Co orloj doopravdy ukazuje?
 

» MEMENTO MORI «

Pomni na smrt !

 

Lit.:

Michal Triml: Der Altstdter Ring, OSWALD-Verlag, 1991 ISBN 80-900636-8-3

Zdenk Horsk: Prask orloj, Panorama, 1988

kolektiv autor: Mal eskoslovensk encyklopedie, ACADEMIA Praha, 1986

Z. ma: soukrom sdlen

O. Hlad, J Pavlousek: Pehled astronomie, SNTL Praha, 1984


mail to: jan.zavodsky@seznam.cz
ta
 

english
english

deutsch
deutsch