•

otevřou se obě modrá okénka (a), jimiž

•

po dvojicích procházejí figury apoštolů (b),

•

Smrtka (c)

•

v levé ruce držící osudí sklopí do svislé polohy (osa rotace), neboť v okamžicích Posledního soudu nemůže fungovat lidský osud,

•

pravicí tahá za zvonec - umíráček, jímž naznačuje, že tato hodina může být poslední hodinou pro kohokoliv z nás,

•

hlavou pokyvuje, aby dodala odvahy váhajícím (doposud nikdo ze života nevyváznul živ),

•

Lakomec s měšcem (d) kýváním hole odhání nebezpečí od svého majetku, který si ale stejně s sebou do hrobu nevezme. Smrka na jeho pokus o úplatek nereaguje.

•

Marnivec (e) kýve zrcadlem, neuvědomujíce si, že jeho tělo se v prach obrátí,

•

za zády Smrtky pózuje Turek s loutnou (f) v připomínku na po staletí se opakující nájezdy Turků do střední Evropy, zpravidla provázené nevýslovnou krutostí. Jen nemnoho scházelo a dnes bychom náleželi do sféry islámu .

•

Za poslední dvojicí apoštolů se po jedné minutě zavírají okénka, osudí klesá do vodorovné polohy – doprovázeno kokrháním Petrova kohouta.

Rozhostí se ticho a shromážděným divákům (kterých v sezoně bývá několik set) ještě několik vteřin trvá, než si uvědomí, že přestavení Posledního soudu již skončilo. Napětí se uvolní, na tvářích všech, dětí i dospělých, domácích i cizinců (vč. příslušníků cizích kultur) se rozhostí úsměv. Je-li mezi diváky dostatek temperamentních osobností, je defilé apoštolů zakončeno spontánním aplausem, v němž zanikají údery věžních hodin, odbíjejících celou hodinu.

Co všechno pražský orloj ukazuje?
I když  ukazování času není první úkol orloje, pražský orloj stále ukazuje 4 různé časy:

1)

náš dnešní, tj. 2 x 12 hodin během dne počítaných od půlnoci do poledne a od poledne do půlnoci (na orloji vyjádřeno římskými číslicemi na astrolábu. Ciferníku se proto říká půlorloj (též orloj půlený nebo-li poloviční). Římské číslice leží uvnitř obvodu obratníku Raka. Polední dvanáctka stojí nejvýše v jasně modrém poli, půlnoční dvanáctka zcela dole v nejtmavší části astrolábu. Den začíná o půlnoci. Ukazatelem času je pozlacená ruka (). Hodině se říkalo německá, přičemž se muselo přidávat zpřesnění "dopolední" anebo "odpolední". Všechny hodiny v průběhu roku mají shodnou délku. Tímto časem doplnil orloj Jan Táborský,  univerzitní mistr (profesor), při rekonstrukci 1552 - 1560.
 

2)

Pozlacená ruka přesahuje přes římské číslice i přes zlacenou kružnici obratníku Raka a sahá až na zcela vnější ciferník. Tu je v tmavě šedomodrém mezikruží vyneseno arabskými číslicemi 24 hodin. Den začíná západem slunce. Ciferníku se říká čtařiadvacetník nebo též (zejména v 16. a 17. stol.) orloj celý. Hodině se říkávalo staročeská (též italská, babylonská).
Po této rafii v průběhu roku klouže zlacené Slunce, a tato rafie otáčením kolem středu ciferníku ukazuje zdánlivý denní pohyb Slunce kolem zeměkoule. Říká se jí rafie sluneční. Dnes je seřízena podle středního slunečního času (UT+1).
Kolem středu astronomického ciferníku orloje se otáčí rovněž mezikruží zvířetníku () s dvanácti grafickými symboly ekliptikálních znamení. Má svůj vlastní samostatný pohyb odlišný od pohybu sluneční rafie. Zvířetník (ekliptika) reprezentuje hvězdné nebe, jeho pohyb musí odpovídat zdánlivému otáčení oblohy kolem Země. Čas podle hvězd se nazývá hvězdný. Ročně provede jeden kmit.

Podle úmluvy astronomů s počátkem v okamžiku průchodu Slunce jarním bodem (tj. na ekliptice vstupuje do znamení Berana) - tím okamžikem začíná astronomické jaro ().

Ukazatelem je zlacená šesticípá hvězda. Odečítat je třeba na půleném orloji (ciferníku s římskými číslicemi). Protože hvězdný den začíná při svrchním průchodu jarního bodu poledníkem, odečítáme hvězdný čas přímo podle římských číslic  v pravé polovině půlorloje; od půlnoci v levé polovině ciferníku musíme připočítat 12 hodin, abychom v nejvyšším bodě ciferníku měli hodnotu 24 ().
Zvířetník oběhne celý ciferník jednou zas hvězdný den, tedy za 24 hvězdných hodin, tj . 23 h 56 m 4 s středního slunečního času. Zvířetník se po ciferníku pohybuje rychleji než sluneční rafie. Ekliptika dohoní sluneční rafii právě za jeden rok.
Sluneční rafie na ekliptice vyznačuje roční běh Slunce. Polohu Slunce na ekliptice udává pozlacené plechové sluníčko. Protože zlacené sluníčko musí neustále setrvávat na obvodu ekliptiky, v zimě se přiblíží ke středu ciferníku, v létě se dotkne jeho okraje.
Mezikruží ekliptiky je rozděleno dílky po 5 stupních, dle nichž lze docela přesně určit polohu Slunce na ekliptice (a tedy i datum).
 

3)

Měsíční rafie unáší Měsíc po ekliptice; na totéž místo ekliptiky se vrátí po 27 a 1/3 dne (siderický měsíc). Ukazuje znamení, v němž se Měsíc nachází, a fázi Měsíce. Kryje-li se poloha Měsíce se Sluncem (konjunkce), nastává nov; nachází-li se Měsíc na Slunci protilehlé straně (opozice), je úplněk.
Koule reprezentující Měsíc je z jedné poloviny černá, z druhé stříbřitá. Otáčí se kolem podélné osy rafie jednou za 29 a 1/2 dne (synodický měsíc).
 

Sluneční a měsíční rafie jsou přes střed otáčení prodlouženy na druhou stranu a zakončeny ukazatelem ve tvaru "T". Toto prodloužení slouží nejen jako protizávaží (proti jednostrannému namáhání osy), ale i k přesnějšímu odečítání (např. stanovení úplňku).

Tyto tři ukazatele svým pohybem postačují k tomu, aby plynule vyznačovaly vzájemné postavení Slunce, Měsíce a ekliptiky, a tak ukazovaly střední sluneční, staročeský a hvězdný čas, navíc měsíční fázi. Tolik zvládnou i jiné orloje bez astrolábu.
Z desky astrolábu byl zatím zmíněn pouze půlorloj s římskými číslicemi.